Jak se říká manželce bači a co má ovečka společného s valaškou? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v malém liptovském slovníčku, který vám pomůže porozumět tomu, jak se rodí naše sýry.

B

Bača

Hlavní pastýř na salaši zodpovědný za její vedení a za svěřené stádo ovcí. Organizoval pastýřské práce a vyráběl z nadojeného mléka sýry. Označení “bača” je známé na celém území Karpat, ale i v některých oblastech Balkánu. 

Bačovka

Označení pro ženu, která vykonává povolání bači. Stejně se říká i manželce bači. 

H

Honelník

Zastával na salaši nižší funkci. Většinou to býval 12 až 14letý chlapec, který vykonával pomocné práce (naháněl ovce, nosil vodu a dřevo, staral se o oheň). Postupně se tak připravoval na pastýřské povolání. Mzda honelníka představovala jen třetinu platu dospělého ovčáka, někdy i méně. Do funkce honelníků se občas najímali i staří pastýři, kteří už neuhlídali stádo.

Hospodářský dvůr

Samostatná hospodářská jednotka na venkově složená z obytných a hospodářských staveb. Většinou k němu patří pozemky v obci i mimo obec.  

K

Koliba

Jednoduchá dřevěná stavba sloužící jako sezónní obydlí pro pastýře na salaši. Nejstarší byly srubové koliby, původně jednoprostorové, které se postupně rozšířily na dva prostory. Vstupní část koliby s vatrou (otevřeným ohništěm) a lavicemi sloužila jako obydlí pro ovčáky, ale také jako prostor pro přípravu jídla a ke zpracování mléčných výrobků. Zadní část, nazývaná komárník, se využívala ke skladování sýra a odkládání nádobí. Původní,  jednoduché koliby byly nepřenosné, zejména na vysokohorských pastvinách. Později se začaly vyrábět skládací prkenné koliby, které se mohly převážet na saních nebo na voze. Známe i koliby určené pro pastýře beranů (beranáře), skotu (jalovárny) a koní (koňárky). Ty sloužily pouze jako obydlí pro pastevce, byly menších rozměrů a nepřenosné. Pastýřské koliby jsou tradičním charakteristickým znakem karpatského salašnictví. Na Slovensku se rozšířily v období valašské kolonizace.

Košiar (košár, ohrada)

Dřevěná ohrada pro ovce. Původně se nacházela na pastvinách v těsné blízkosti  koliby. Později vznikly i přenosné ohrady.

Kráva 

Samice skotu, která se alespoň jednou otelila. Od chvíle, kdy začne produkovat mléko, ji nazýváme také dojnicí. Využívá se na mléko, maso a na kůži, v minulosti sloužila i jako tažná síla. Na základě archeologických nálezů víme, že už na Velké Moravě se krávy pro svou ekonomickou náročnost chovaly zejména na mléko. Na maso se skot začal chovat ve větší míře až ve 20. století.

M

Maštal 

Stavba v blízkosti  hospodářských objektů. Její hlavní funkcí je ustájení domácích zvířat, obvykle bez přímého napojení na výběh.

O

Ovce 

Hospodářské zvíře z čeledi turovitých. Na Slovensku se ovce chovaly od nepaměti. Podobně jako v okolních zemích i zde převládal nížinný chov se zaměřením na produkci vlny, masa a kůže. Od 15. do 17. století se na Slovensku rozšířil nový způsob chovu ovcí, takzvané salašnictví. Dosavadní plemena nahradilo plemeno valaška a místo pastvin v okolí vesnic se začaly využívat horské pastviny. Tradiční ovčáctví svým ekonomickým a kulturním významem ovlivnilo způsob života i kulturu mnoha regionů Slovenska.

P

Pasienok (Pastvina)

Travnatý pozemek, který slouží především jako zdroj potravy pro zemědělská zvířata, jako jsou krávy, ovce, kozy, koně a další. Pastviny mohou být přirozené nebo umělé. Přirozené byly na Slovensku zejména horské pastviny nebo hole, které se nacházely nad pásmem lesa, a kosodřeviny v Nízkých a Západních Tatrách a v oblasti Velké a v Malé Fatry. Zvířata se na nich pásla většinou volně.

Umělé pastviny vznikaly klučením lesa a odvodňováním mokřadů.

Pastier (Pastýř)

Jeho úkolem je pást dobytek, ovce, kozy nebo prasata. Na salaši hlídal v noci ovce v ohradě, ručně je dojil a pomáhal bačovi při výrobě sýra.

S

Salaš

Tradiční stavba určená pro valašský chov ovcí v Karpatech. Ovce chované salašnickým způsobem byly na rozdíl od ovcí z nížinného chovu primárně určeny k produkci mléka. Jako krmivo jim od jara do podzimu sloužila tráva na okolních pastvinách. Na salaši se nacházelo několik stavebních objektů, především koliba a ohrady.

V

Valach

Příslušník pasteveckého obyvatelstva, které přišlo na Slovensko v rámci valašské kolonizace. Pojmenování Valach označovalo obyvatele převážně horských oblastí, kteří se zabývali zejména pastevectvím a chovem ovcí.