Svatomartinské víno je symbolem podzimních oslav a tradic, které v našich zemích sahají hluboko do minulosti. Jeho popíjení máme spojené hlavně s husí pečínkou. Skvěle si ho ale můžete vychutnat i se sýrovým talířem. Martin Procházka, sommelier a lektor Vinařského institutu, nám radí, jak na to, aby snoubení sýrů a svatomartinského bylo dokonalé.
Svatomartinské víno, pojmenované podle svatého Martina, patrona vinařů a hus, je v našich zemích známé již od 18. století. Každý rok na začátku listopadu sedláci vypláceli své čeledíny, uzavírali nové smlouvy a společně slavili úspěšný konec žní či sklizně. To byly důvody k přípitku, a kromě toho bylo třeba se pořádně najíst a napít před nadcházejícím přísným postem. Nevázanému veselení se říkalo „martinkování“. „V této době ve sklepech pomalu dokvášelo víno, které bylo často první příležitostí ochutnat a zhodnotit kvalitu nového ročníku,“ říká sommelier Martin Procházka.
Odrůdy, ze kterých se může svatomartinské vyrábět, jsou jasně stanovené; například Müller Thurgau, Muškát moravský, Veltlínské červené, Modrý Portugal, Svatovavřinecké nebo Zweigeltrebe. Díky moderním technologiím a možnosti urychlit proces výroby se dostávají k zákazníkům vína velmi čistá, přímočará a aromatická. Tato vína jsou určena primárně pro rychlou spotřebu, nejlépe si je užijete právě v období sv. Martina, kdy jejich mladistvost a ovocnost nejvíce vynikne.
Mladé víno není právně definovaný pojem, takže mladým vínem může vinař označit prakticky cokoliv. Obecně se toto označení vžilo pro ekvivalent svatomartinských vín, tedy vín uváděných na trh brzy po sklizni. „Svatomartinské víno je velmi dobrá marketingová značka, ale konzumace těchto vín je v očích zákazníků spjatá pouze s termínem 11. listopadu, a o týden později už si na ně nikdo nevzpomene,“ vysvětluje Procházka. Dnes je dokonce zvykem ochutnat první svatomartinské víno 11. 11. v 11 hodin a 11 minut. Mladá vína ovšem nemusí splňovat žádné z charakteristik svatomartinských vín a mohou být vyráběna z jakýchkoliv odrůd různými způsoby a technologiemi. Vinaři proto mohou mladá vína uvést na trh dříve či později než svatomartinská a mohou je prodávat bez omezení. Je to výhodné zvláště pro vinaře, kteří nemají povolené odrůdy.
Svatomartinské víno odkazuje nejen na tradici a historii, ale je také součástí kulinářských zážitků, typicky spojených s husími hody. Proč se nepustit do svatomartinské sýrové degustace? Tato vína se vyznačují svěžestí, výrazným ovocným aroma a mladistvostí, takže jsou ideálním partnerem pro mladší, méně zrající sýry tučnějšího, smetanového charakteru, jako je například Král Sýrů. Lehkost a pikantnost svatomartinských vín skvěle odlehčí a vyváží jejich tučnost a krémovost. Třísloviny v svatomartinských vínech bývají minimální, což umožňuje jejich spojení v netradičních kombinacích.
K bílému svatomartinskému se skvěle hodí mladý kozí nebo ovčí sýr, který svou jemností a svěžestí důstojně doplňuje charakter vína. Bílé víno, ať už suché nebo se zbytkovým cukrem, je také skvělou volbou pro sýry s bylinkami.
Ovocné tóny růžového svatomartinského podtrhují chuťové nuance mladší goudy či mimolette. Růžové ve své suché i sladší variantě ladí také s krémovými sýry.
Jemné třísloviny červeného svatomartinského harmonicky kontrastují se sýry s bílou plísní. Červené víno si poradí i s pepřovými, paprikovými či klasickými sýry s bílou plísní.
TIP: Připravte si svatomartinské pohoštění s Králem Sýrů s provensálskými bylinkami a s fíky.
Věděli jste, že... Podle pranostiky k nám svatý Martin přijíždí 11. listopadu, na výročí svého pohřbu. To už bývá pěkná zima, proto se říkalo: „Na svatého Martina kouřívá se z komína.“ Nebo „Na svatého Martina bývá dobrá peřina.“
Odebírejte náš newsletter.